Palackého sady

Jedním z průchodů skrze blok domů lemujících Heydukovu ulici projdeme do Palackého sadů. Tím se ocitneme v místech, kde v minulosti býval obranný příkop a val podél městských hradeb.
Po jejich zrušení a zasypání příkopu zde ve 30. a 40. letech 19. století vznikl zásluhou Josefa Schrenka (mezi roky 1840–1850 krajský hejtman v Písku) městský park. Byl osázen množstvím dřevin a keřů
a v jeho středu byl instalován vodotrysk. Roku 1886 zde byl umístěn pomník historika Františka Palackého a v roce 1916 pomník rakouského vojáka
11. pěšího pluku. Další dva pomníky vznikly v roce 1935: jeden byl věnován básníkovi Heydukovi, druhý padlým v 1. světové válce. Všechny pomníky však měly pohnuté osudy: F. Palacký musel zmizet za německé okupace, ale na své místo se naštěstí roku 1945 vrátil, stejně jako pomník Adolfa Heyduka. Okupaci však „nepřežil“ památník padlým a pomník rakouského vojáka byl navždy odstraněn v roce 1918 jen proto (jak je
v Čechách zvykem), že na jeho podstavci byly iniciály císaře Františka Josefa I.
V Palackého sadech však stojí ještě další zajímavé objekty. V roce 1923 vznikl hudební pavilón. Podle tvaru své střechy, kterou bylo původní samostatné pódium zakryto o něco později, bývá někdy nazýván jako „mušle“. Nově zrekonstruován byl roku 2006 a vždy v letních měsících se v něm konají nejrůznější kulturní akce.
Nepochybně největším lákadlem Palackého sadů je proslulý hostinec U Reinerů. Vznikl již roku 1844 a původně se jmenoval U Jasana. Dům má překvapivě i svou literární historii, neboť v něm po dvacet let bydlel básník Adolf Heyduk (viz níže). Ten se v roce 1877 dokonce oženil s dcerou restauratéra Reinera Emilií, která byla proti básníkovi mladší o 25 let.
Ze severní strany ohraničuje sady Tylova ulice. Za ní, přibližně naproti hostinci U Reinerů, stojí Divadlo Fráni Šrámka. Zhruba na úrovni Schrenkova pavilonu je vyústění ulice Tyršovy. Pokud při naší procházce zavítáme až sem, uvidíme (jak lze z názvu ulice vytušit) jednak sokolovnu z roku 1896 a na konci ulice pak novorenesanční budovu z roku 1900. Nechal si ji dle návrhu architekta Jana Kouly postavit již několikrát zmiňovaný Adolf Heyduk. V domě dnes můžeme navštívit básníkův secesní byt s původním vybavením. Uvidíme pracovnu, jídelnu a společenský salon.