oblačno
PO 26.6.
18/25°
zataženo, déšť
ÚT 27.6.
18/26°
oblačno
ST 28.6.
17/32°

Tipy na výlet v okolí Písku

Stejně jako město Písek samotné, je pro návštěvníky lákavý i celý písecký region. Z města Písek lze podnikat výlety do hlubokých lesů Píseckých hor, jejichž historie souvisí s těžbou zlata, ale také do romantické krajiny Pootaví.

Výlety po Písecku

Zemský hřebčinec Písek

Vzdálenost z Písku: 1 km JV | GPS: 49°17'52.340"N, 14°9'51.552"E
Zemský hřebčinec Písek, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
První zmínka o stanovišti hřebců v Písku pochází již z roku 1811, ale moderní éra jejich chovu začíná ve městě počátkem 20. století. Tehdy byli plemenní hřebci ustájení v novém hřebčinci vybudovaném na východním okraji Písku v letech 1901 až 1902. Zpočátku se o jejich chov starala armáda, neboť Písek byl posádkovým městem, v roce 1924 pak přešel hřebčín pod civilní správu. Areál hřebčince zahrnuje kromě prostorných a světlých stájí také krytou a otevřenou jízdárnu, izolační stáj, inseminační středisko a správní budovu s byty. Celý komplex je vystavěn z režného zdiva doplněného secesními prvky.

Židovský hřbitov v Písku

Vzdálenost z Písku: 1 km SZ | GPS: 49°18'59.291"N, 14°7'36.136"E
Památkou na židovskou komunitu v Písku, která v roce 1940 v podstatě přestala existovat, je bývalý hřbitov na severozápadním okraji města v polích za Pražským předměstím. Byl založen roku 1876 a pohřbívalo se na něm až do začátku 60. let 20. století. Poté byl hřbitov značně zdevastován, byla odvezena i část náhrobků, ale po roce 1990 byl z větší části obnoven. Dnes má rozlohu 4 461 m2 a je zde na 60 náhrobků.

Malované kapličky v Albrechticích

Vzdálenost z Písku: 16 km JV | GPS: 49°15'12.941"N, 14°18'16.481"E
Albrechtice nad Vltavou, ves v jihovýchodním cípu Písecka mezi Pískem a Týnem nad Vltavou, se pyšní unikátním hřbitovním areálem. Malované kapličky s veršovanými nápisy lemují celou vnitřní zeď hřbitova., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Písecko se může pochlubit pozoruhodnou památkou, která je ojedinělá v celé republice. Nachází se v obci Albrechtice nad Vltavou zhruba 16 km od Písku směrem k Týnu nad Vltavou. Návštěvník vesnického hřbitůvku se ocitá jakoby v jiném čase, do historie jej ponoří nejen románský kostel sv. Petra a Pavla z 12. století, ale i pomníčky na ohradní zdi hřbitova z 19. století. Roku 1841 se z iniciativy místního faráře Víta Cízy začalo s tvorbou první skupiny kapliček. Podoba této počáteční trojice byla pak dodržována i u všech dalších – prostřední kaplička je o něco vyšší a širší než dvě postranní, všechny jsou na vrcholu ozdobeny železnými křížky a na každé z nich je obraz a veršovaný nápis. Česky psané verše, pojednávající hlavně o životě a smrti zemřelého, skládal sám farář. Pod epitafem namaloval venkovský malíř František Mikule z Jinína u Strakonic obraz patrona či patronky zemřelého. Kapličky lemují v kruhu celou zeď hřbitova, některé jsou i na plášti kostela.

Záhada putimské kostnice

Vzdálenost z Písku: 6 km JJZ | GPS: 49°15'55.830"N, 14°7'9.191"E
Na řece Blanici, nedaleko jejího soutoku s Otavou, leží starobylá Putim, písemně doložena již v roce 1205., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Netradičním, ale zajímavým cílem výletu může být též hřbitov, alespoň ten v Putimi, vesnici známé ze Švejkovy budějovické anabáze. Na jeho severní straně uvidíme malou budovu kostnice. Stojí tu od roku 1741 a v roce 1829 se díky faráři Ondřeji Zlochovi dočkala pietní úpravy, lebky i kosti byly tehdy úhledně srovnány. V kostnici jsou uloženy tělesné pozůstatky vojáků, kteří padli ve válce o rakouské dědictví roku 1742. S kostnicí je spojena záhada : na jedné z lebek byl dlouhou dobu posazen vojenský trojrohý klobouk s perem, o němž se vyprávělo, že kdykoliv byl z lebky sňat a položen někam jinam, vždy se prý znovu objevil na stejném místě. Nikdo neví, co je na této lidové pověsti pravda, ale dotyčný klobouk podle tvrzení místních pamětníků v kostnici skutečně byl. Tato kostnice se dostala dokonce do poezie, a to v bás- ni V putimské kostnici. Její autor Antonín Klášterský v ní medituje nad lebkami padlých francouzských vojáků. Znalci klasické literatury určitě vyhledají hrob putimského sedláka Jana Cimbury, kterého si Jindřich Šimon Baar vybral jako hlavní postavu svého stejnojmenného románu.

Kestřany

Vzdálenost z Písku: 5 km JZ | GPS: 49°16'12.349"N, 14°4'29.100"E
Obec Kestřany blízko Písku přitahuje turisty dochovanými středověkými památkami - gotickými tvrzemi., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
V Kestřanech, 5 km jihozápadně od Písku, se zachovaly dvě gotické tvrze. Starší, Horní tvrz vznikla ve 2. polovině 13. století, z tohoto období pochází tzv. purkrabství. Později byla tvrz rozšířena o mohutné obytné věže a na jižní straně o palácové křídlo (počátek 16. století), v němž se nachází sál, jehož klenbu zdobily renesanční fresky. Tvrz obklopoval vodní příkop a valy. V těsné blízkosti Horní tvrze byla vystavěna na počátku 15. století tzv. Dolní tvrz. Tvoří ji mohutná dvoupatrová obytná věž obklopená budovami, hradby areálu jsou posíleny o válcovou baštu. V sousedství tvrzí byl v 2. polovině 17. století postaven barokní zámeček.

Hrad Zvíkov

Vzdálenost z Písku: 18 km S | GPS: 49°26'20.364"N, 14°11'33.001"E
Perlou jihočeské středověké architektury je hrad Zvíkov nad soutokem Otavy s Vltavou, který nechal v první polovině 13. století vy- budovat král Přemysl Otakar I., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Hrad Zvíkov byl založen Přemyslem Otakarem I. ve 13. století a sloužil jako sídlo přemyslovských panovníků. Později se dostal do vlastnictví Rožmberků a Švamberků. Cestou k hradnímu paláci si povšimneme Hlízové věže nebo-li Markomanky, jejíž kamenické značky se staly předmětem mnohaletých dohadů – někteří badatelé je považovali dokonce za runové znaky.


Zámek Orlík nad Vltavou

Vzdálenost z Písku: 30 km S | GPS: 49°30'46.108"N, 14°10'11.661"E
Zámek Orlík podobně jako hrad Zvíkov se původně tyčil na vysoké skále desítky metrů nad hladinou řeky. Po napuštění Orlické přehrady před půlstoletím připomíná Orlík spíše vodní hrad., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Zámek Orlík nad Vltavou býval původně rovněž královským hradem z 13. století. Postupně byl přestavován a rozšiřován, jeho současná novogotická podoba pochází z poloviny 19. století. Po prohlídce bohaté sbírky loveckých zbraní a trofejí zamíříme do rozlehlého zámeckého parku, nejlépe na severovýchod k Schwarzenberské hrobce.


Orlická přehrada

Vzdálenost z Písku: 12 km SV | GPS: 49°21'24.513"N, 14°16'22.479"E
Orlická přehrada, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Vodní dílo Orlík, vybudované na říčním kilometru 144,65 Vltavy v letech 1956 až 1966, je nejen největší přehradou celé Vltavské kaskády, ale zároveň i, co se objemu vody týče, největším jezerem v celé ČR. Primárním účelem VD Orlík je akumulace vody pro nadlepšení průtoků na spodní části toku Vltavy (a potažmo také Labe), ochrana území pod přehradou vč. hlavního města před velkými vodami a dále výroba elektrické energie. Samozřejmostí je rovněž využití jezera pro sportovní, rekreační a rybářské aktivity a také pro plavbu.

Milevsko, Premonstrátský klášter

Vzdálenost z Písku: 25 km SV | GPS: 49°27'24.189"N, 14°22'4.933"E
Milevsko - město s bývalým premonstrátským klášterem, který patří mezí nejstarší a nejvzácnější památky jižních Čech, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Město s bývalým premonstrátským klášterem, který patří k nejstarším a nejvzácnějším památkám jižních Čech (založen r. 1187). Sídlo je připomínáno již roku 1184, klášter s románským kostelem Navštívení Panny Marie se stavěl postupně až do 14. století a později prošel dalšími úpravami. V areálu kláštera dnes sídlí Milevské muzeum. Na hřbitově za klášterním areálem stojí gotický kostel sv. Jiljí s románskou věží, na náměstí kostel sv. Bartoloměje, novorománská stavba z r. 1866 a dále např. synagoga z r. 1919 a 1 km vzdálený židovský hřbitov. Městečko bylo v minulosti známo svými tradičními trhy, dnes znovu obnovenými. Zachovala se i tradice tzv. Milevských maškar.

Protivín

Vzdálenost z Písku: 15 km JJV | GPS: 49°11'55.437"N, 14°13'2.936"E
Protivín - renesanční zámek upravený v 1. třetině 18. století, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o., foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Město při řece Blanici, vybudované na místě někdejší vsi a gotického hradu, poprvé zmiňovaných koncem 13. století. Hrad a později město změnily několikrát majitele, až se na začátku 18. století ocitly v rukou Schwarzenberků, kteří Protivín proměnili v správní centrum svého panství. Někdejší gotický hrad se po přestavbě na začátku 17. století změnil v renesanční zámek s rozsáhlým přírodním parkem. Ve městě najdeme muzeum i nejstarší jihočeský pivovar.

Krokodýlí ZOO Protivín

Vzdálenost z Písku: 15 km JJV | GPS: 49°12'1.141"N, 14°13'3.212"E
Krokodýlí ZOO Protivín, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.
Největší evropská kolekce aligátorů, kajmanů, krokodýlů a gaviálů. Ochranářská instituce zabývající se rozmnožováním kriticky ohrožených druhů krokodýlů a ochranou přírodních lokalit. Uvidíte zde krokodýlí obry měřící více než čtyři metry, ale i právě narozená mláďata. Zoo chová největší chovné skupiny nejohroženějších druhů krokodýlů světa – gaviála indického, gaviála sundského a krokodýla filipínského – mimo země původu. Návštěvníky zaujme albín aligátora severoamerického, jediný v evropských zoo, obdivovat mohou Golema – více než čtyřmetrového krokodýla mořského, zástupce největšího druhu krokodýlů na světě.