STRUČNÉ DĚJINY PÍSKU
Středověký Písek
První písemná zmínka o Písku
Poprvé je Písek zmiňován v písemných
záznamech v roce 1243 v listině
krále Václava I. Osídlení zdejší oblasti je
však mnohem starší, lidé se zde objevili
prokazatelně již v paleolitu (starší doba
kamenná). Vznik prvních osad v Písecké
kotlině je pak spojen s počátky rýžování
zlata z říčních sedimentů Otavy. Prvními
lidmi, kteří pilně a systematicky prosívali
její písek, byli Keltové. O jejich přítomnosti
svědčí mimo jiné nálezy několika
mohyl s mnoha vzácnými předměty ze
zlata a stříbra poblíž Putimi. Slovanské
kmeny pak přišly do této oblasti někdy
kolem 5. či 6. století našeho letopočtu.
Písek a Přemyslovci
První skutečná osada existovala na levém
břehu řeky v místě dnešního Václavského
Předměstí již v 12. století. O jejím
„rýžovnickém“ zaměření svědčil již její
název „Na Písku“. Je však třeba zmínit,
že v druhé polovině 13. a začátkem 14.
století se zde zlato prokazatelně dobývalo
ze země i hlubinnou těžbou a Písek byl v té
době střediskem hornického revíru. Osada
se postupně proměnila v trhovou ves, která
měla i vlastní kostel, zasvěcený sv. Václavu.
Král Václav I. (1205-1253) pak započal
v místě nedaleko osady se stavbou hradu,
jehož účelem byla ochrana otavských rýžovišť
a obchodníků procházejících po trase
Zlaté stezky. Ta překračovala Otavu právě
v těchto místech. Současně s hradem Václav
I. založil a začal budovat i město. Název
mu dal nejspíše říční sediment, jenž sehrál
v historii města zásadní význam - zlatonosný
písek. Václav I. město Písek založil, ale o jeho
výstavbu a rozvoj se zasloužil až jeho syn
Přemysl Otakar II. (1233-1278), který
z Písku vytvořil královské opevněné
město. Současně, snad v průběhu pouhých
dvou desetiletí, nechal vybudovat mj.
kamenný most přes Otavu, dominikánský
klášter, farní kostel, a dostavěl královský
hrad. Přemysl Otakar II., nazývaný
pro svou moc a bohatství jako „král železný
a zlatý“, zde také čas od času přebýval.
Právě za jeho vlády se Písek stal jedním
z nejdůležitějších měst českého království
a jeho význam a rozkvět dosáhly
své historicky nejvyšší úrovně.
Písek za vlády Lucemburků
Ve 14. století Písek díky rýžování a těžbě zlata a své výhodné poloze na trase Zlaté stezky i nadále prosperoval a bohatl. O jeho významu svědčí fakt, že mu král Jan Lucemburský (1296-1346) udělil několik důležitých výsad: právo vybírat mýto, osvobození od cla a mýta, právo mílové (do vzdálenosti jedné míle se v blízkosti města nesměli usazovat žádní obchodníci a řemeslníci) a právo solného a obilného skladu. Mimochodem, tato privilegia se svým rozsahem dala srovnat s výsadami Starého Města pražského. Janův syn, král a císař Karel IV. (1316-1378), pak znovu potvrdil Písek, resp. Nový Písek jako hlavní město Prácheňského kraje. Stejně jako císař, i jeho syn král Václav IV. (1361- 1419) Písek často navštěvoval. Zároveň se však stal i posledním panovníkem pobývajícím na píseckém hradě.
Písek v době husitství
Významnou etapou v dějinách města Písek je doba husitství. Už před vypuknutím husitských bouří se Písek přiklonil ke kalichu, tedy k reformnímu náboženskému hnutí vycházejícímu z učení mistra Jana Husa. Necelých 10 km jihozápadně od Písku, poblíž obce Sudoměř, se již v březnu roku 1420 odehrála první z řady vítězných bitev pod velením Jana Žižky z Trocnova.
V bitvě u Sudoměře v březnu 1420
se nepočetný oddíl husitů (něco přes
400 osob) ubránil pětinásobné přesile
královských vojáků. Již tehdy prokázal
Jan Žižka své schopnosti geniálního vojevůdce.
Jeho družina se pomocí vozové
hradby opevnila na hrázi mezi dvěma
rybníky, čímž nepřítel zcela ztratil výhodu
početní převahy. A když se pokusil
zaútočit ze strany po dně vypuštěného
rybníka, vojáci v těžkém brnění se v hlubokém
bahně pohybovali velmi těžko,
takže je husité lehce pobili. Podle pověstí
prý tehdy husitské ženy rozprostřely
na dno rybníka kusy plátna, jež
těžkooděncům ztěžovaly pohyb a ti se i
proto stali snadnou kořistí husitů.
Podobně jako v Táboře (a dokonce snad o něco dříve) umístili Písečtí na náměstí veliké dřevěné kádě, do nichž vkládali všechen svůj osobní majetek ve prospěch „společné věci“. Písek se stal jedním z center husitského hnutí a zůstal Husovým ideálům věrný po několik desítek let – až do roku 1452 fungoval jako samosprávná městská husitská republika.
IČ: 75152533, zapsané u KS v Č: Budějovicích, spis. zn. L 6355/KSCB | korespondenční adresa: Chvalšinská 242, 381 01 Český Krumlov
Weather forecast from Yr, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK