oblačno
SO 16.12.
-1/2°
oblačno
NE 17.12.
-1/2°
zataženo, déšť se sněhem
PO 18.12.
-1/1°

Písecké hory

Hřeben s převážně smíšeným lesním porostem, táhnoucí se od východního okraje města jihovýchodním směrem k Albrechticím nad Vltavou a k Temelínu. Správný název tohoto geologického útvaru je Mehelnická vrchovina, jež je součástí Středočeské pahorkatiny. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.). Převážná část Píseckých hor náleží městu Písek a je oblíbenou oblastí pro odpočinek a relaxaci. Zejména v blízkosti města jsou hory protkány mnoha stezkami a lesními pěšinami, řadu z nich mohou dobře využívat i cyklisté. K nejvyhledávanějším cílům patří kromě Velkého Mehelníku také vrch Jarník s rozhlednou (viz dále), rybníky Němec a Nový rybník, údolí U Vodáka, turistická chata Živec a další. Významná část Píseckých hor byla roku 1973 prohlášena přírodním parkem.

Naučné stezky v Píseckých horách

Nejstarší naučnou stezkou v Píseckých horách je poznávací vycházková trasa nazvaná Cestou drahokamů. Je dlouhá 7 km, začíná v lesoparku Amerika a prochází zajímavými místy převážně v blízkosti města. Cíl je u turistické chaty Živec.

Další zajímavou trasou je naučná stezka Od Ptáčkovny k Živci. Je dlouhá 8,5 km a turistu provede po severní části Píseckých hor.

Velký okruh píseckými lesy začíná na rozcestí Na Trubách, trasa je dlouhá 18 km a dovede vás na nejvyšší vrchol Píseckých hor Velký Mehelník (632 m n. m.) a také k bývalému zlatému dolu Havírky. Svou délkou i náročností (strmější stoupání na Velký Mehelník) je vhodná pro zdatnější turisty.

Zlato se v Písku nejen rýžovalo, ale také dobývalo ze země klasickým hornickým způsobem. Nejznámějším dochovaným pozůstatkem těžby žlutého kovu v Píseckých horách jsou zlatodoly Havírky. Dodnes zde můžeme spatřit (většinou zasypané a zatopené) staré šachty. Dolování křemene s obsahem zlata tu probíhalo ve 14. až 17. století, přičemž vytěžená hornina se odvážela ke zpracování v mlýnech u Otavy. V 18. a 20. století proběhly neúspěšné pokusy těžbu zlata v Havírkách obnovit.

Hůrky

Naučná okružní stezka procházející školním polesím Hůrky poblíž obce Smrkovice (cca 3 km jižním směrem od Písku). Území ohraničují obce Smrkovice, Selibov, Putim a Heřmaň.

6 km dlouhá stezka se 17 zastaveními s informačními panely je určena pěším i cyklistům a seznamuje návštěvníky s problematikou péče o les, s lesním hospodařením a s chovem zvěře.

Výchozím místem je zastavení U Dubu, přístupné ze Smrkovic po modré značce, cykloturisté se mohou napojit po cyklotrasách č. 1043 a 1044.

Rozhledna Jarník

Ocelová, téměř 60 m vysoká rozhledna na stejnojmenném vrchu (606 m n. m.) byla slavnostně otevřena 9. října roku 1997. Po zdolání 182 schodů se návštěvník ocitne na vyhlídkové plošině ve výšce 34,6 m, odkud je krásný výhled na město Písek a za jasného počasí i na Středočeskou pahorkatinu, Brdy, Českomoravskou vrchovinu, Blanský les a na vrcholy Šumavy. Zajímavostí stavby je dvojité točité schodiště – jedno slouží pro výstup, druhé pro sestup z rozhledny.

Přístup a otevírací doba: Rozhledna je celoročně volně přístupná.
Východním směrem z Písku se dostanete k chatě Živec, odsud po modré značce cca 700 m k rozhledně.
GPS: 49°18'28.727"N, 14°11'32.816"E

Rozhledna Velký Kamýk

Postavena byla v roce 2002 a slouží částečně mobilním operátorům a zároveň turistům. Konstrukci tvoří centrální tubus a čtyři boční podpěry ve tvaru hyperboly. Rozhledna se nachází pod vrcholem Velký Kamýk v nadm. výšce 515 m, je vysoká 65 m, vyhlídková plošina je 30 m nad zemí. Výhled z věže je sice na západní straně omezen stromy, ale v ostatních směrech spatříme mj. Šumavu, Brdy, město Písek a Písecké hory.

Přístup a otevírací doba: Rozhledna je volně přístupná každý den, případně je nutno požádat o klíč v domě čp. 22 ve Velkých Nepodřicích.
Autem lze dojet až pod rozhlednu, po trase z Písku přes Velké Nepodřice.
GPS: 49°18´49.5036´´N 14°3´58.7988´´E